Včelařská konference

Zatím chci jen 2-3 oplodňáčky na zkoušku a pozorování,učení,protože s chovem matek nemám žádné skušenosti (nějak se začít musí) proto nechci zatím nic kde se chvá po dvou a více matkách současne ale všechno zvlášť,aby nepřišlo zklamání při hromadné ztrátě při začátečních chybách.(ani včelky by s toho nebyly dvakrát nadšené) Možná časem jestli se zadaří tak něco kombinovaného.Včelařím v malém pro radost a je to pro mě skvělé odreagování od dnešního hektického světa.

Díky za vaše skušenosti i rady
Pepíno






Leoš (213.19.51.58) --- 15. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386)


Cestu oploďnáčku jsem opustil - popíšu Vám "jednodušší" variantu.

Zkuste rozdělit jeden nástavek dvěma posuvnýma přepážkama. Získáte tak prostor pro 3 samostatné oddělky. Ubyde Vám spousta nepotřebného harampádí - malé oplodňáčky, skládací rámky . . .

To vše platí za přepokladu, že nechcete produkovat stovky matek.

Leoš






R. Polášek (85.71.1.251) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386) (27389)

Taková varianta, rozdělení jednoho nastavku na 3 oddělky se dříve běžně prováděla. Kvůli orientaci matek při návratu oplozovacích výletů se k tomu dělalo dno, kde jednotlivé oddělky měly česna na různé strany. Přepážky musí být nejen včelotěsné, ale v rámci možností i "vůnětěsné", aby vůně jedné matky v oddělku nerušila přijetí matky v druhém oddělku.








Kladivo (213.195.224.2) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386)

Podívej se na tyto stránky.Mám tam sekce a oplodňáček rozdělen na odchov čtyřech matek.
http://foto.tiscali.cz/kladva/vcely

Oplodňáčky mají význam u velkochovatelů matek, kteří ročně vychovají mnohem více matek než mají kmenových včelstev. Oplodňáčky jsou velmi nenáročné na spotřebu plniva ( včel ), a tak chovatel nemá potíže se sháněním potřebného množství včel k naplnění třeba více jak pěti oplodňovacích jednotek na každé produkční včelstvo.

Včelaři chovající matky pro sebe oplodňáčky nepotřebují! Ti si bez problému ( zvláště pokud včelaří s nízkými rámky ) můžou dovolit nechávat všechny matky oplodňovat v ,,oplodňovacích nástavcích,,. K tomuto účelu stačí obyčejný nástavek ( nízký ), který se přepážkami ( nejlépe uteplenými ) včelotěsně rozdělí do 2-4 oddělení ( pro 3 rámky ). Nástavek se posadí na nízké drátěné dno, respektive jeho náhradu . K tomuto účelu poslouží i vhodná prodyšná pevná podložka ( např. mateří mřížka, na kterou se položí síť ), podložená latěmi ( kvůli minimalizaci prohýbání a zajištění přístupu vzduchu ). Na toto podložku se pod místa přepážek a ke hranám nástavku přiloží loučky, stejné tloušťky, jako je stěna nástavku. Jednotlivé loučky jsou přerušeny...česínka. Stačí česna +/- 3 x(tloušťka louček, např 1 cm ) cm. Větší česna bych kvůli předcházení příležitostné loupeži nepoužíval. Česínka pro jednotlivá oddělení je vhodné umístit na všechny světové strany, abychom minimalizovali zalétávání matek při snubních proletech. Jako střecha se použije klasické víko ( nejlépe uteplené ). Jednotlivá oddělení musí být každopádně včelotěsně oddělena, nikoliv vzduchotěsně...vzduchotěsné oddělení, jak zde bylo zmíněno, nemá význam! Oplodňovací nástavky by se měli být umístěny ve stínu.

Plnění probíhá následovně:
Do každého oddělení se vloží rámek s medem, rámek s pylem ( může být i částečně s plodem ) a souš naplněnou vodou, která se dává až nakonec. Do každého oddělení ( do mezery ) se sklepnou včely ze tří rámků, alespoň ze 2 rámků s plodem...pro předejití možnosti přenesení matky do oplodňovacího oddělení je vhodné plodové plásty ( bez včel ) převěsit do nástavku nad mateří mřížku. Během půl hodiny jsou obklopeny mladuškami, ale matka na nich zaručeně není. Plodové rámky se po oklepání včel do jednotlivých oddělení vrátí do plodiště, pokud-li s nimi nemáte jiné záměry.

Během plnění oplodňovacího nástavku včelami odletí většina létavek, které nejsou pro vytváření oplozovacích včelstvíček vhodné ( jsou krátkověké, náchylné k nosemě, mají tendence se vrátit do kmenového úlu ). Po naklepání potřebného počtu včel ( cca 2000-3000 včel ) se do mezery vloží souš naplněná vodou. Souš vkládejte pomalu, aby příležitostné včely vytvářející v prostoru mezery chumáče nebyly nepomačkány. Do každého oddělení se vloží matečník ( lépe dva pro případ, kdyby se jeden nevyvedl ) a oddělení se zavřou ( nad každé oddělení je kvůli usnadnění manipulace s celým oplodňovacím nástavkem vhodné položit pruh stropové fólie ).

Oddělení se nechají po dva dny zavřené, aby se osazenstvo stmelilo. Proto je vhodné vložit souš naplněnou vodou, abychom předešli případné žízně včel. Pokud-li jsou oplodňovací nástavky ve stínu, není je třeba během ,,věznění včel,, přechovávat ve sklepě. Přímé oslunění by jen zvyšovalo neklid včel, teplotu v nástavku a tím pádem i spotřebu vody, proto je třeba se ho nejen během ,,věznění včel,, vyvarovat. Utepelní chrání před přehřátím, které by mohlo vést i k vyrojení ( také chrání před chladem ). Včelstvíčka nejsou schopna dobře regulovat svoje klima v úle, proto je třeba se tak o ně postarat, abychom předešli případným škodám následkem přehřátí či podchlazení.

V oplozovacích oddělení nemusí být plod. Když se použije, je potřeba počítat s tím, že včelstvíčko zesílí a bude potřebovat více prostoru, což přináší komplikace. Pokud se neprovede rozšíření přeplněného oddělení, může se vyrojit. Případný otevřený plod komplikuje přijetí matečníku.

Za dva týdny po naplnění by měly už matky klást. Třetí týden můžeme očekávat víčkování prvního plodu. To je doba, kdy je vhodné provést tzv. základní výběr matek.

Při základním výběru hodnotíme matku podle dvou rysů...1/ podle jejího vzhledu, 2/ podle jejího plodu
1/ Rušíme veškeré poškozené matky ( potrhané tykadla, nohy, promáčknutý zadeček,.. )a matky s deformacemi ( zakrnělé nohy, křídlo ) či mutacemi.
Větším matkám ( s větší hrudí, delším zadečkem ), s tlustším tělem dáváme při výběru přednost.
( pozn. Též barva je někdy dobrým hodnotícím znakem. Matky černé jsou zpravidla méně kvalitní, ale nemusí to být vždy pravda )

2/ Rušíme veškeré matky s hrboplodem ( trubcokladné ), smíšeným plodem( hrboplod + normální plod ), nebo bez plodu.
Při výběru podle plodu si všímáme velikosti plodové plochy ( čím více matka nakldla u stejně silných včelstvíček, tím je kvalitnější ), stáří plodu ( pokud se vyskytne jedna z mála matek, která ještě po třech týdnem od vylíhnutí nemá zavíčkovaný plod, tak to svědčí o tom, že se později oplodnila než ostatní matky...pozdně oplozené matky jsou méně kvalitnější ) a také hodnotíme mezerovitost ( pozor! při hodnocení podle mezerovitosti může dojít k častým chybám...včely někdy při slabších snůškách zanáší plásty medem či pylem mezerovitě, takové plásty bývají po zakladení více mezerovitější něž ostatní ), která by neměla být vyšší jak 20%.

Při základním výběru je vhodné minimálně 1/3 horších matek brakovat ( zamáčknout ). Malá výběrová základna si zakládá na neúspěchu ( ne každá matka se vyvede! ). Proto je vhodné vytvořit alespoň o 1/3 více oplozovacích oddělení, než potřebujeme oplozených matek.

Při tomto způsobu oplodňování matek prakticky nepoužíváme jednoúčelové věci. Oplozovací oddělení se dají bez problému použít k druhé sérii. Nebo můžeme jednotlivá oddělení pospojovat, ponechat jednu matku a posílit výsledné včelstvo plodovým plástem. Získáme tím oddělek, vhodný k posílení či k výměně matek produkčních včelstev. V oplodňovacím nástavku můžeme rovněž přechovávat záložní matky. Oplodnění matek na plástech, který si včelstvíčko předem nemuselo postavit, čímž se jednotlivé včely nevysílí a snižuje se riziko onemocnění matky nosemou, je daleko přirozenější a úspěšnost oplodnění vyšší něž v oplodňáčcích. Proto tento systém všem včelařům ,,samozásobitelům,, doporučuji!


S pozdravem...M. Václavek

Utepelní chrání před přehřátím, které by mohlo vést i k vyrojení.

Pokud se neprovede rozšíření přeplněného oddělení, může se vyrojit. M.V.

Tieto dve vety budem komentovať, lebo odlet včiel z oplodničika pripisovaný preplnenému včelami a jeho prehriatiu, má inú príčinu, ako to komentuje autor M.V.
Je to jedna z príčin, často prezentované vysvetlenenie opakujúceho sa tohoto javu, ktorý zažil možno každý včelár, ktorý použil MB, respektíve matku z rojaceho včelstva.
Za normálnych okolností je to efektný spôsob ako vychovať novú matku, odobratím rojových včiel a zo včelstva odobrať mladú matku. Včely sú kompaktné už v roji a tá odobratá časť včiel roja s matkou z toho istého včelstva a vloženým pevným krmivom, sa rýchlo prispôsobí novému prostrediu a behom 10 dní dokončí svoj vývoj dokonalým oplodnením.

Aj z týchto dôvodom je malá oplodňovacia jednodtka výhodná z viacerých dôvodov, výroba oplodniačika je lacná, netreba mnoho zásob na výchovu matky, nepotrebujeme veľa včiel (300 až 500ks, uvedomte si, že včely pri jej oplodnení nehrajú už žiadnu úlohu). Matky z opladniačikov nemáme prečo držať dlhú dobu, sú určené pre okamžitú potrebu.

Odlet včiel z oplodniačika sa stáva často, niekedy odletí i z normálneho úľa, kde roj umiestnime a odletel neraz aj mne. Príčina odletu vždy bola samozrejme "preto", že oplodňovacia jednotka je prehriata a preplnená včelami. Boli prípady, keď oplodniačik bol poloprázdny a včely predsa odleteli.
Dlho som pátral po príčine, kým som túto záhadu vyriešil.

Rojace sa včelstvo, ktoré sa rojí s mladými matkami, hlavne vtedy, keď stará rojová matka zahynie, najčastejšie však včelár ju odoberie, RMB, ktoré ponechá vo včelstve, včelstvo ostatné MB ponechá, tie do času kým prvá mladá matka dospeje trvá to 4-5 dní a až potom odlieta s rojom. lenže ostané MB včely vždy nezrušia a matky dosiahnu 16 dní, včely ich naďalej väznia v MB aj 5 dní po tomto termíne, toto si ustriehne Matka určená s výhradným právom ako prvá na odlet.

Toto robí svojím typickým spôsobom, behá ako víchor po plástoch, chvíľu nepostojí, iba včase "spevu na malú chvľku zastaví a krídlom zaspieva charakteristickým zvukom, ktorým oznamuje včelám a včelám, "ja som tá, čo sa ide rojiť, lebo mám prednostné právo!" Včely matky v MB, pokiaľ neodletí roj, (ak v tom čase nezasiahne do včiel rušiteľ- včelár), ostávajú väznené v MB, zístíme to kontrolou, dospelé matky urobia krátky rez z vnútra bunky,včely ich cezeň chovajú, dýchajú, včely ich neustále prísne strážia, aby sa nedostali z bunky, M sa z buniek ozývajú svojim krátkym spevom, znejúce ako kva,kva.

Trošku obšírne, ale zároveň aj tak nedokonale popísané, aby to každý pochopil. A práve tieto spievajúce matky určené na odlet s včelami v roji. Ak včelár nevedomky vychytí spievajúcu matku a umiestni s včelami z roja do oplodniačika, pobudne chvíľu so svojimi včelami, tá začne vspevovať- oznamovať chcem sa rojiť (pozorný včelár počuje vyzývavý spev matky), burcuje včely na odlet ako rojík a sadá vždy na blízke kríky. Tento malý rojík po znovuosadení do O.J. splnil svoj obrad, vyletel ako roj do voľnej prírody, ostáva v úli, včely postavia dielo a M sa oplodní. Tých prípadov, ktoré mám zdokumentované je veľa.

No vždy sa to neskončí hepy endom. Raz som takúto matku osadil do malého oplodniačika s včelami z toho istého roja. Po ukľudnení rojíka som počul spievať matku, vedel som čo sa stane s osadenstvom, matka ho vyprovokuje k odletu. Preto som letáčik opatril mater. mr., o tri dni som letáč uvolnil a čakal. Behom hodiny vyletel rojík a sadol hneď na rakytu, ktorá robila dokonalý tieň osadenstvu. Rojík som znavu zobral a vrátil do O.J, a založil M.Mr., matka znovu vyspevovala 3 dni, uvolnil som letáč, osadenstvo zase vyletelo. Opakoval som znovu tenistý postup a M znovu spievala, až vtedy som si uvedomil, že to márne,dni bežia a oplodnenie sa nekoná, preto som matke dovolil vyletieť a rojík som ponechal niekoľko hodín sedieť na vetve liesky. Po osadení na to isté miesto, konečne matka prestala spievať a dokázala sa oplodniť.

Jednoznačne opustenie O.J. nebolo podmienené preplnením malej O.J, bola v dokonalom tieni, včiel bolo primerane a predsa. Ešte jeden prípad. Odskočil som si z práce na včelnicu kde ma čakal roj, striasol som ho do rojnici, z ktorej odletel len preto, že v roji bolo viac matiek a k tomu spievajúca. Po návrate bola rojnica prázdna, včely odleteli.

Toto je základné včelie právo matky pri svojom delení, vyletieť v roji a sadnúť na dočasné miesto, kde sa dokonale stmelí a až potom hľadá príbytok.

Možno, že mnohí z Vás z tohoto opisu pochopia, že nie všetko je aj v živote včiel nie je všetko také jednoduché a jasné. Je možné, že aj niekto z Vás, má také isté skúsenosti ako ja. Znovu zdôrazňujem, že to môže byť aj inak, ako vidím ja.
Anton

Cituji:
"K tomuto účelu stačí obyčejný nástavek ( nízký ), který se přepážkami ( nejlépe uteplenými ) včelotěsně rozdělí do 2-4 oddělení ( pro 3 rámky ). Nástavek se posadí na nízké drátěné dno, respektive jeho náhradu...."

S ostatním uvedeným v přízpěvku MV v podstatě souhlasím. Avšak po zkušenostech s počasím v období chovu matek kdy celkem pravidelně v průběhu měsíců květen i červen přichází i několik po sobě následujících chladných dnů nedoporučuji otvřené zasíťované dno tak jak je popsáno. Je třeba mít možnost jeho uzavření - regulace. Zde nehrozí pouze nebezpečí přehřátí v horkých dnech, ale i zachlazení. Tato malá včelstvíčka svůj prostor tak dobře tepelně neovládají. K přepážkám uvnitř nástavku - stačí sololit, nemusí být uteplené. Naopak izolovat doporučuji vnější plášť. Vhodnější jsou ale plemenáče z extrudovaného polystyrenu který včelám tak nechutná takže jej vykusují minimálně (k dostání v prodejnách staviv). Stačí okružní pila, nebo i ruční pila, pár delších vrutů trochu lepidla a ruce které to udělají podle užívané rámkové míry. Jinak hotové plemenáče jsou k dostání ve včelařských prodejnách. Tyto plemenáče (samovýrobu)používám k naprosté spokojenosti již několik let. Pokud je vyrobíme s odděliteným dnem, velmi dobře se s nimi přidává matka s celým oddělkem. Pochopitelně, pokud se dostaneme do tísně je použití nástavku elegantní náhradou.

Pepča

Naprosto s Pepčou souhlasím. Tyto plemenáče, to je něco jako Mercedes mezi Trabanty. Já jsem je vyrobil podle Kolomého, jak vyšly obrázky před roky ve Včelařství. Po odzkoušení jsem docela slušnou zbírku různých typů chovatelských úlků rozdal nebo spálil. Na výrobu stačí nový plátek pilky na železo, tužka, pravítko, vodovzdorné disperzní nebo epoxydové lepidlo. S cirkulárkou to není tak jednoduché a bez rozpěrného klínu za kotoučem jsou situace, kdy je to o prsty, nebo deska létá po dílně.Výborná je pásová pila, ale tu už má asi málokdo. Řezání odporovým drátem jde o dost hůř než u polystyrenu a strašně to páchne. Odchov více matek v nástavku jde dobře, ale nikdy mě nějak nenadchl.Má to také nevýhody. A ta výměna matek spolehlivá téměř na 100%!!! V chovu matek je to to samé jako v českém včelařství. Místo, aby se vymýšlely věci co nejjednodušeji podle včel, zelenou mají věci které jsou pracné a složité. Žel tam patří i Hejtmánkova metoda velkých vajíček, bez ležanu navíc hodně pracná. Kvalitní a těžké matky jdou spolehlivě vychovat i jinak. Stačí to okopírovat od včel. Stačí se dívat do otevřeného úlu a dávat si jednoduché otázky a získávat jednoduché odpovědi. Ale umíme to ještě dneska při své přiblblé namyšlenosti??? Zdraví R. Stonjek

Vhodnější jsou ale plemenáče z extrudovaného polystyrenu který včelám tak nechutná takže jej vykusují minimálně (k dostání v prodejnách staviv). Stačí okružní pila, nebo i ruční pila, pár delších vrutů trochu lepidla a ruce které to udělají .....
Na výrobu stačí nový plátek pilky na železo, tužka, pravítko, vodovzdorné disperzní nebo epoxydové lepidlo. S cirkulárkou to není tak jednoduché a bez rozpěrného klínu za kotoučem jsou situace, kdy je to o prsty, nebo deska létá po dílně.Výborná je pásová pila, ale tu už má asi málokdo. Řezání odporovým drátem jde o dost hůř než u polystyrenu a strašně to páchne. ...
-----
Při výrobě první série jsem také nasazoval život/prsty, ruce/ a docela mě to odradilo. :-) Zlepšilo se to trochu, když jsme řezal podle pravítka v celé délce stolu.

S tím plátkem se to normálně prořezává, nebo jiná finta?

Tady ma konferenci mi před lety poradili lepení tavnou pistolí. Na plemenáče jsem to ještě nezkoušel, na jiné věci z PS včetně kombinace PS-dřevo ano a je to výborné.
Na letošní sérii a repas jsem předzásoben spec. truhlářskými vrtuty na lamino (MYSLÍM). Předvrtávají se myslím pr5mm a mají hrubý závit a vnitřní šetihran na utahování. Někde jsem je viděl použít ke spojování PS.
Letos chci obnovit tehdy udělaný plemenáčový park, odehnilo dřevo, ze kterého jsem dělal dno a kostru.
S dalšími váhám, nejsem si jist, zda by nebyl lepší rozdělený nástavek, třeba krmítkem ala Zelený. Je to míň krámů do baráků.
Plemenáče mám na 6 rámků. Protože tuto velikost rozdělením nástavku nedosáhnu.
ALe oplodňování je nejlepší ve 4dnech. Protože je šance 50%, tak pokud to někdo nechce točit několikrát se to dá rovnou rozšířit na 4 rámky. Plemenáče používám tehdy, když je v některém nástavku velká úspěšnost, tak jednu matku odeberu i s plásty, posílím trochu (přijde o létavky) a plemenáč dám stranou.

Karel

Otevřené drátěné dno za chladného počasí není u oplodňovacích včelstvíček takový problém, jak by se na první pohled mohl zdát. Ztráta tepla spodem není až tak významná, že by se to nějak znatelně negativně projevilo ( snad s vyjímkou zvýšené spotřeby zásob ). Důležité je dobré uteplení oplodňovacích oddělení shora a ze stran. K tomu účelu poslouží klasické víko s vnitřní polystyrénovou uteplivkou a uteplující přepážky ( z obou stran jednotlivých oddělení vložené! ). Nástavek jinak může být bez uteplení ( klasický tenkostěnný ).

Osobně si myslím, že využívání vzájemného ohřívaní jednotlivých oplozovacích jednotek prostřednictvím tenké přepážky nemusí být vždy výhodné. Například pokud dojde ke ztrátě matky v jednom z oddělení, vznikne bezmatečné včelstvíčko, které je nestabilní a rozpadá se. V tomto případě by bezmatečné oddělení mohlo být i úplně opuštěno a vlivem nedostatečného odizolování od ostatního prostoru nástavku by ochlazovalo sousední oddělení. Průběžné prohlídky oplozovacích nástavků a případné korektury v období snubních proletů matek je ztráta času a zbytečné rušení včel, které může vést i ke ztrátě matky ( zalétne do cizího oddělení ).

Proti plemenáči nic nemám, ale je to dle mého soudu zase do jisté míry jednoúčelová věc. Avšak na rozdíl od oplodňáčků se dají využít i na něco jiného ( např. jako sádka, odkládací bedýnka ). Přesto jsem raději zvolil nástavek, jako víceúčelové zařízení.

S pozdravem...M. Václavek

Přepážku zatím nepoužívám. Chovám matky v celém nástavku a celý ho přidávám na včelstvo. Ale pokud se použije přepážka a v jednom oddělení dojde ke ztrátě matky, jednoduše se přepážka vytáhne a včelstvíčka se spojí.
Oplodňáčky mají opravdu cenu jenom pro chovatele matek. Ještě jich mám několik doma a matky v nich nechovám. Dalo by to i větší práci. Budu je muset prodat.
Tonda

>Osobně si myslím, že využívání vzájemného ohřívaní jednotlivých oplozovacích jednotek prostřednictvím tenké přepážky nemusí být vždy výhodné. Například pokud dojde ke ztrátě matky v jednom z oddělení, vznikne bezmatečné včelstvíčko, které je nestabilní a rozpadá se. V tomto případě by bezmatečné oddělení mohlo být i úplně opuštěno a vlivem nedostatečného odizolování od ostatního prostoru nástavku by ochlazovalo sousední oddělení.

Při chovu NN úlech je asi jednodušší a logičtější použít na tvorbu oddělku s vloženým matečníkem celý nástavek. Použití přepážek připadá v úvahu spíše u vyšších rámků.